Můj přirozený porod

MŮJ PŘIROZENÝ POROD

samovolný, nerušený a krásný

Hormony a jejich fascinující souhra během přirozeného porodu

     Hormony obecně jsou látky, které se v tělech živočichů samovolně vytvářejí. Hormonů je velký počet, mají různé účinky, vznikají na různých místech a většinou krví jsou rozváděny po celém těle. Jejich hlavní funkcí je to, že se podílejí na řízení orgánů v těle.

     V souvislosti s mateřstvím – početím, těhotenstvím, porodem, laktací a péčí o dítě, se v těle matky vytváří velké množství hormonů nezbytných pro zdárný průběh celého období. Při samotném porodu hraje klíčovou roli několik nejvýznamnějších hormonů, jejichž účinky byly dobře popsány. Vyvážené hladiny všech těchto hormonů jsou základní podmínkou pro hladký průběh porodního děje. Celá hormonální soustava účastnící se porodu je společná všem savcům, takže porod všech savců včetně člověka se odehrává podle stejného vzorce.     

     Progesteron a estrogeny jsou ženské pohlavní hormony, které ženě během reprodukčního období zajišťují pravidelné měsíční krvácení a současně jí propůjčují její krásu a typické ženské cítění. Během těhotenství se jejich hladina zvyšuje desetkrát až tisíckrát. Hrají klíčovou roli při spouštění porodu. Na samotný porod připravují tělo ženy tak, že zvyšují citlivost její dělohy k působení oxytocinu a mozek připravují na změněné vnímání bolesti.

     Oxytocin je hlavní hormon, který způsobuje děložní stahy. Nazývá se hormonem lásky, protože kromě porodu se jeho hladina zvyšuje také při sexuálním vzrušení, orgasmu a kojení. Optimální hladina oxytocinu během porodu zajišťuje pravidelnou a dostatečně intenzívní děložní činnost, která vede k pozvolnému otevírání porodních cest. Kromě toho se oxytocin podílí také na tlumení bolesti. Na úplném konci porodu se hladina oxytocinu náhle zvýší a během několika následných silných stahů je plod snadno a rychle porozen. S odstupem po porodu oxytocin způsobí v děloze další stahy, které vedou k vypuzení placenty.  

     Další klíčovou roli sehrává oxytocin po porodu, kdy spolu s ostatními hormony u matky podporuje její mateřské chování. Po porodu je nejvyšší hladina oxytocinu u matky právě během první hodiny a stejně tak je tomu i u dítěte, které si tvoří svůj vlastní oxytocin. Hormon lásky tak vytváří optimální podmínky pro navození láskyplného vztahu mezi matkou a dítětem hned v prvních okamžicích po porodu. Vysoká hladina oxytocinu u obou matky a dítěte je v období po porodu zásadní a je stimulována vzájemným kontaktem mezi nimi – zejména při doteku kůže na kůži, při pohledu z očí do očí, čichových vjemech a při kojení. V následném období oxytocin u matky potlačuje stres a zajišťuje tak její větší uvolnění, pozitivní náladu a odolnost vůči nemocem, čímž podporuje její zvýšenou snahu pečovat o dítě.

     Beta-endorfin je hormon podobný morfinu, který se v tělech savců přirozeně tvoří při bolesti a stresových situacích. Hlavním účinkem beta-endorfinu je tlumení bolesti a uvedení těla zpět do rovnovážného stavu. Beta-endorfin má ale také schopnost vyvolat pocit blaha až extáze a to zejména při nejvýznamnějších událostech souvisejících s rozmnožováním – při páření, porodu a kojení. Během porodu se stupňující se bolestí hladina beta-endorfinu postupně narůstá a způsobuje u rodící ženy změněný stav vědomí. To ženě umožňuje snáze zvládnout bolestivé děložní stahy. Jestliže jsou děložní stahy příliš silné a bolestivost nadměrná, snižuje beta-endorfin hladinu oxytocinu a upravuje tak průběh porodu podle fyzického a psychického stavu rodící ženy.  Po porodu pak beta-endorfin vyvolává u matky a u dítěte, jež si vytváří svůj vlastní beta-endorfin, velmi příjemné až extatické pocity, zejména při jejich fyzickém kontaktu a při kojení, a spolu s oxytocinem přispívá k posílení jejich vzájemné pozitivní vazby.

     Adrenalin a noradrenalin jsou hormony, které se v tělech savců tvoří při stresu, zejména při pocitu strachu a ohrožení. Jejich hlavním účinkem je zmobilizovat síly k útěku nebo útoku. V průběhu porodu hladina adrenalinu a noradrenalinu pozvolna narůstá a přispívá k hladkému průběhu porodního děje. V případě, že do samovolného instinktivního procesu zasáhne rušivý podnět, který u rodící ženy vyvolá pocit ohrožení, zvýší se nadměrně sekrece adrenalinu a noradrenalinu, které následně sníží hladinu oxytocinu a porod se tak zpomalí nebo zastaví. Na samotném konci porodu však náhlé zvýšení hladiny adrenalinu a noradrenalinu spolu s vysokou hladinou oxytocinu způsobí mobilizaci zbývajících sil rodící ženy a během následných velmi silných kontrakcí je plod rychle a snadno porozen. Plod si vytváří také svůj vlastní adrenalin a noradrenalin. Tyto hormony u něj zvyšují odolnost vůči nedostatku kyslíku během náročného porodního děje. Po porodu přetrvává hladina adrenalinu a noradrenalinu u matky i u dítěte vysoká a vyvolá tak po vyčerpávajícím porodním ději u obou matky a dítěte excitovaný stav, který zvyšuje vzámnou pozornost a podporuje intenzitu jejich prvního kontaktu. V těchto okamžicích mají obvykle matka a dítě doširoka otevřené oči a hledí na sebe.  

     Hormon prolaktin připravuje mléčnou žlázu savců na tvorbu mléka a na kojení. Současně je to hlavní hormon, který u samic vyvolává mateřské chování a je proto označován jako hormon mateřství. Nejvyšší hladiny dosahuje během první hodiny po porodu a navozuje tak optimální podmínky pro nastavení mateřského chování i zahájení laktace. Jeho další účinky v následném období  podporují péči matky o dítě – zejména zvýšení chuti k jídlu a tak zvýšený příjem potravy, blokování dalšího těhotenství, odolnost vůči stresu, zvýšení hladiny oxytocinu, tlumení bolesti a přizpůsobení spánku. Hladina prolaktinu se zvyšuje také u otce dítěte a podporuje tak jeho rodičovské cítění a zájem o dítě.   

     Porod je dokonalý děj, který probíhá instinktivně prostřednictvím hormonů. Jejich vzájemné působení a ovlivňování je velmi složité. Optimální hormonální rovnováha během celého porodního děje zajistí jeho včasný a samovolný začátek, hladký průběh samotného porodu, snesitelné zvládnutí děložních stahů a bolestí, bezpečí pro matku, ochranu dítěte při průchodu porodními cestami, vědomý kontakt mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu a optimální navození mateřského chování a zahájení laktace. Největší šanci na harmonickou souhru všech zúčastněných hormonů a tak na hladký průběh přirozeného porodu mají ženy, které jsou na porod fyzicky a duševně připravené, důvěřují svým instinktivním schopnostem a dokáží najít pro svůj porod dostatečně bezpečné místo.

     Literatura:

  • Odent M. Birth Reborn. New York: Pantheon, 1984.
  • Buckley SJ. Gentle birth, gentle mothering. New York: Celestial Arts, 2009.
  • Menon R, Bonney EA, Condon J, Mesiano S, Taylor RN. Novel concepts on pregnancy clocks and alarms: redundancy and synergy in human parturition. Hum Reprod Update, 2016, vol. 22, no. 5, s. 535-60.